Často během rozvodu dospělí nevyhledají pomoc psychologa, ačkoli tato událost může v jejich dětech vyvolat úzkost nebo strach a negativně ovlivnit jejich další život. S psychology jsme si povídali o tom, jaké trauma může rozvod způsobit, jak se správně chovat a pomoci svému dítěti přežít vše bez stresu.
Dětský a dorostový psycholog, DBT terapeut, spoluzakladatel Centra duševního zdraví – Děti
Jak rozvod ovlivňuje děti?
Chmutová: Vše závisí na kontextu: jak se chovají dospělí, jak a v jakých podmínkách rodina žila. Většinou se ale při rozvodu naruší obvyklý běh věcí, což u dětí ovlivňuje pocit bezpečí: je pro ně důležitá stabilita a předvídatelnost, které mizí. To zase ovlivňuje jejich psychický stav.
Nejtraumatičtější je nedorozumění – když se dítěti nevysvětlí, co se děje a proč. Také pokud jeden z rodičů, vědomě či nevědomě, sděluje myšlenku „nejsi dost dobrý“, „táta a já jsme se pohádali kvůli tvému špatnému chování“, děti mohou nést vinu za rozvod.
Belova: V naprosté většině případů je rozvod pro dítě traumatizující událostí, protože se týká jeho nejbližších. Změn je hodně a většinou jsou nepříjemné. Stav je velmi ovlivněn tím, jak se chovají dospělí. Rodiče, kteří promítají své vztahy do svých dětí, snižují kvalitu jejich života. Dítě má například možnost volby nebo je neustále v centru konfliktu.
Stává se ale, že rozvod děti negativně neovlivní: pokud díky němu zmizí nějaké konflikty a ještě traumatičtější situace, nebo se to stane velmi opatrně a přesně.
K jakým zraněním může dojít?
Chmutová: Traumatický je hlavně pocit nejistoty. Dítě se může začít bát a později, až vyroste, bude těžko snášet nějaké nepochopitelné situace. Mohou se také objevit pocity viny a studu kvůli nějakému traumatu z dětství spojenému s rozvodem. Pokud se vše stane velmi náhle – v rodině byly dobré vztahy, rodič vzal dítě do školky, hrál si s ním a pak náhle zmizel nebo k němu změnil postoj – pak se může dostavit pocit opuštěnosti.
V budoucnu bude pro člověka těžké budovat funkční vztahy kvůli strachu z rozchodu. Vznikne scénář, kdy vztah začne, ale rychle ho ukončí, aby získal pocit jistoty.
Děti do tří let prožívají rozvod klidněji, protože v raném věku je pro ně hlavní osobou matka a rychle si zvyknou na rodinu s jedním rodičem, pokud s nimi zůstane. Dítě, které si již vytvořilo vazbu s oběma dospělými, reaguje na jejich odloučení bolestněji.
I děti ve věku základní školy těžko chápou, že rodiče mají právo na soukromí. Obzvláště obtížné je, pokud rodič, který odchází, přestane s rodinou komunikovat. Pro teenagery je snazší vysvětlit vztahy mezi dospělými.
Jak pochopit, že potřebujete odbornou pomoc?
Chmutová: Příznaky, které by vás měly upozornit, jsou změny v chování: dítě je nervózní, často pláče, sedí samo nebo je smutné, projevuje agresivitu nebo se hůře učí. Za pozornost stojí i fyziologické příznaky (tiky, enuréza), nové fobie nebo nechuť být sám. Pokud jeden rodič opustí rodinu, děti mohou přestat pouštět druhého ze strachu, že také zmizí. To vše je důvodem k vyhledání pomoci.
Belova: Obecně při rozvodu není konzultace s psychologem nikdy nadbytečná, protože vše kolem dítěte se mění, a to způsobuje stres. Je důležité vyhledat pomoc, pokud zaznamenáte změny v chování nebo emočním a fyziologickém stavu svých dětí.
Vyplatí se zůstat spolu kvůli dětem?
Chmutová: Dítě opravdu potřebuje matku i otce, kromě případů, kdy tam jeden z rodičů nebyl od samého začátku. Pak je jiná rodinná struktura vnímána jako normální a nezpůsobuje nepohodlí. Žít ve špatném vztahu, hádat se, být odcizený nebo v konfliktu se samozřejmě nevyplatí.
Naším úkolem je naučit děti budovat funkční, uspokojivé vztahy a být šťastné, a ne jen udržovat formální status rodiny.
Dítě přirozeně chce, aby bylo vše jako dřív, a může požádat, aby se nerozvádělo, nebylo uraženo nebo řeklo, že odejde z domova, aby jeho rodiče mohli být spolu. Zde je třeba správně vysvětlit situaci, například: „Ano, přestali jsme se milovat, ale nic se nezmění. Jsme tvoji rodiče a budeme se o tebe i nadále starat.” Hlavní je to nejen vyslovit, ale také se chovat, jak jste slíbili.
Belova: Pro dítě je důležitější milující dospělé poblíž a klidná a pohodlná atmosféra. To, že mít mámu a tátu nablízku je nejdůležitější, je samozřejmě stereotyp, protože pokud se lidé neustále hádají, tak to nikdo nepotřebuje. Existují dokonce případy, kdy dítě chce, aby se jeho rodiče rozešli.
Přirozeně, že dva milující rodiče jsou úžasní, ale jen pokud je mezi nimi všechno dobré. Atmosféra je primárnější a je lepší žít odděleně a být v dobré kondici, než bydlet vedle sebe, ale nenávidět se a kazit kvalitu svého života i života svého dítěte.
Jak se rozvést bez poškození dítěte?
Chmutová: Abyste ochránili své dítě před zraněním, musíte k němu být upřímní a co nejvíce zachovat věci, které jsou mu známé. Pokračujte ve vyzvedávání ze školy, vídejte ho často, berte ho na výlety – ujistěte se, že odloučení téměř necítí. To může být obtížné vzhledem k psychickému stavu rodičů a skutečnosti, že rozvod zřídka probíhá v klidu.
Interakce mezi dospělými by měla být přátelská a neměli byste o sobě říkat špatné věci. Je důležité se co nejvíce podílet na životě dítěte a trávit čas společně. Láska, podpora, společné volno – to jsou prvky, které by měly být v rodině přítomny i po rozvodu.
Belova: Dospělí k sobě mohou mít negativní pocity, ale neměli byste před dítětem říkat ošklivé věci ani ho přitahovat na svou stranu. Pokud máte nějaké dohody, pak je třeba je dodržovat: například, že dítě může kdykoliv komunikovat s mámou i tátou. Jde hlavně o to dát mu možnost svobodně udržovat kontakt s rodiči, aby měl pocit, že je potřeba, přestože už spolu nejsou.
Rozvod, zvláště po mnoha letech manželství, je vážnou zkouškou pro naši psychiku a nejde jen o právní jemnosti a dělení majetku. Ztráta milovaného člověka je velkým stresem, na který musíte správně reagovat, abyste se mohli posunout dál. Jak to nejlépe udělat – Lenta.ru na to přišel.
- Proč se lidé rozvádějí?
- Co je rozvod a jak nás ovlivňuje?
- Rozdělení majetku
- Jak muži a ženy prožívají rozvod?
- Univerzální tipy
- Co by měli manželé dělat s dětmi?
Proč se lidé rozvádějí?
Počet rozvodů v Rusku roste – za prvních šest měsíců roku 2022 se jejich počet podle Rosstatu zvýšil o 3,3 procenta než od ledna do června 2021. Takže v roce 2021 bylo v tomto období registrováno 307 500 rozvodů a v první polovině roku 2022 již 317 830 rozvodů.
Nejčastěji se Rusové rozvádějí kvůli chudobě – v roce 2021 takto odpovědělo v průzkumu VTsIOM 33 procent respondentů. Pro dalších 15 procent bylo příčinou mezery nedorozumění, pro 14 procent zrada, pro 10 procent domácí problémy. Osm procent bylo závislých na alkoholu a drogách. Šest procent je připraveno se rozvést kvůli vzájemné neúctě, dalších pět – kvůli bytové otázce.
Zároveň podle sociálního psychologa Alexeje Roshchina dnes pandemie koronaviru ovlivňuje rodinné vztahy, což nás přivedlo k práci na dálku z domova.
Dokonce i ve fázi pandemie se mnoho manželství rozpadlo. Lidé spolu strávili příliš mnoho času a už to nemohou vydržet. Manželé se nasytí, často se jeden druhého unaví. Mnoho vlastností, které se jim zdály být ve starém způsobu života při neustálé komunikaci docela snesitelné, se staly nesnesitelnými.
Sociální psycholog Alexey Roshchin
Socioložka Olga Savinskaya se zase domnívá, že mnozí jsou šokováni světovými i domácími událostmi v Rusku a politické názory se mohou stát impulsem k rozvodu. Podotkla však, že lidé chodí na rozchod dlouho a složitá politická situace může být jen poslední kapkou.
Další důvod nárůstu rozvodů opět souvisí s pandemií – kvůli karanténě řada lidí rozvod odložila a poté, co matriky opět začaly fungovat, se začali hromadně rozvádět.
Co je rozvod a jak nás ovlivňuje?
Každý rozchod je trauma. V případě rozvodu je to však způsobeno nejen přerušením vztahů s milovanou osobou, ale také ztrátou obvyklého způsobu života, pocitu stability a důvěry v budoucnost – proto lidé v této situaci často nechápou, jak žít dál po rozpadu manželství. Nepochopení a nejistota vznikají také mezi těmi, kdo byli v toxických nebo obtížných vztazích, protože i problémový, ale již známý způsob života byl zničen.
Zároveň může manžel, který rozchod inicioval, odpovědět na otázku „jak dál žít? dříve, ale emocionálně situace ovlivní oba.
Navzdory skutečnosti, že každý prožívá rozvod a chová se v tomto období jinak, emocionálně i psychicky, oba partneři procházejí několika fázemi, které se nazývají „fáze přijetí nevyhnutelného“ – jsou to popírání (nebo šok), hněv, smlouvání, deprese. a přijetí.
Takže ve fázi šoku člověk stále nevěří tomu, co se stalo – věří, že ve vztahu přišla krize, která se pozitivně vyřeší. Ve fázi hněvu si člověk začíná uvědomovat realitu toho, co se děje a snaží se najít viníka – většinou to dopadne jako partner, ale emoce mohou směřovat i k dalším lidem v okolí (kolegy, děti, ostatní příbuzní). Ve fázi smlouvání si člověk uvědomí, že k rozvodu dochází nebo došlo, ale snaží se dát vztahu ještě šanci, dohodnout se s partnerem na pokračování a zkusit začít znovu. Ve fázi deprese to vzdává, vše se stává lhostejným, nevidí smysl něco dělat, protože si je jistý, že se nedá nic změnit. A když přijde přijetí, člověk pochopí, co se stalo, a začne jít dál.
Rozdělení majetku
O to větší stres přidává dělení majetku, kterému se při rozvodu často nevyhnete. Proto, aby měli oba manželé méně obtíží, je třeba si prostudovat postup a vzít v úvahu chyby, které se v takových případech dělají. Právník Oleg Sukhov jmenoval ty hlavní.
1. Koupě a dar bez smlouvy a dohody – v tomto případě lidé při koupi nemovitosti provádějí takové transakce, které neumožňují další rozdělování majetku. Například zapíší byt na rodiče jednoho z manželů a darují ho. Poté již nelze bydlení rozdělit mezi účastníky rozvodového řízení, protože dar je bezúplatný obchod a vše, co skrze něj člověk získá, mu zůstává. Tomu se lze vyhnout předepsáním příslušných podmínek v manželské smlouvě nebo podpisem dohody o rozdělení majetku.
2. Prodej společně nabytých věcí bez souhlasu manžela – takovou transakci lze napadnout soudní cestou.
3. Přesouvání dluhů a půjček – abyste toho dosáhli, musíte také prokázat, že váš bývalý manžel tyto prostředky použil.
4. S dělením majetku dětí je prostě zbytečné začínat, protože to zákon neumožňuje. Rodič, který zůstal s dětmi po rozvodu, také pravděpodobně nedostane dvě třetiny veškerého materiálního bohatství rodiny, protože v praxi se to uplatňuje pouze v případech, kdy soud zjistí, že jeden z manželů vychovával děti a vydělával majetek, zatímco druhý neudělal nic.
5. Ignorování alimentačních povinností je chybou, která vede k zabavení části dlužníkových cenností a také k narůstání neredukovatelného penále, které může dosáhnout vysoké částky.
Je důležité si uvědomit, že v rozdělení majetku je mnoho jemností, takže je lepší kontaktovat kvalifikované specialisty, kteří pomohou vzít v úvahu všechny aspekty.
Jak muži a ženy prožívají rozvod?
Některé studie říkají, že je to těžší pro muže, některé naopak pro ženy.
Jak píše rodinná psycholožka Natalya Lubina, faktorem, který rozhoduje o stavu mužů při rozvodu, je jejich citová blízkost. Velmi zřídka muži sdílejí takové zkušenosti – častěji žijí vše v sobě, dokud nedosáhnou pocitů viny nebo obvinění své bývalé manželky.
Psycholožka Olga Romaniv se domnívá, že rozvod, ke kterému došlo z iniciativy muže nebo byl očekáván kvůli jeho chování, obvykle nevede k pocitům, protože to byl smysluplný krok. Pokud ale iniciativa přišla od ženy, muž bude zavalen emocemi. V tomto případě bude načasování zážitků, stejně jako chování člověka, záviset na jeho psychice. Může se stát, že muž chce svou ženu potrestat – bere od ní dárky, krátí alimenty, vyhazuje ji z domova. Romaniv zároveň podotýká, že muži s podobnou zkušeností prožívají nový rozvod snáze, ale lidé starší 45 let se hůře smiřují s odchodem své partnerky, protože po tomto věku je obtížnější navazovat nové vztahy.
Specialistka také říká, že někteří muži si vážnost toho, co se stalo, uvědomují rok po rozvodu – a právě v tuto chvíli je zahalí silné emoce.
Ženy zase trápí především otázky, jak vychovávat děti, odkud vzít peníze, jak vysvětlit kamarádkám rozvod.
Psycholožka Taťána Fokina poukazuje na to, že na ženu nedopadají jen sympatie či lítost – stává se i to, že je označena za opuštěnou ženu nebo rozvedenou. Pro rozvedené ženy s dětmi na sociálních sítích se používá termín „rozvedená žena s přívěsem“. Všechna taková slova muži používají k popisu žen, které by kolem sebe neradi viděli jako partnerky nebo manželky.
Žena tak kromě stresu ze samotného faktu rozvodu dostává od společnosti i pořádnou dávku negativity. Říká se jí, že být rozvedená je špatné: krásnou, sexy, ekonomickou a starostlivou manželku by její manžel neopustil.
Pokud však byla iniciátorkou rozvodu žena, je pravděpodobné, že se s takovým postojem ze strany bývalého manžela také setká. Bude se ji snažit přesvědčit, že ji nikdo nebude potřebovat, zvláště pokud má pár děti, ale toto chování muže je nejčastěji způsobeno ublíženou pýchou – ve skutečnosti tomu tak není, i když některé ženy jsou stále postiženy. Muži se přitom v některých případech neomezují jen na slova – mohou ženu pronásledovat nebo jí vyhrožovat, případně manipulovat strachem ze ztráty dítěte.
Neméně důležitou otázkou je finanční stránka rozvodu. Často se stává, že v rodině je hlavním vydělávajícím muž, zvláště pokud má pár dítě a žena je nucena odejít na mateřskou dovolenou. Po rozvodu je pro ženu s dětmi těžší najít práci a alimenty od manžela nemusí stačit nebo vůbec.
Univerzální tipy
Psychologové identifikují několik způsobů, jak tuto situaci přežít pro obě strany.
Tipy, jak překonat rozvod
1. Přijměte skutečnost, co se stalo – nemyslete si, že se partner změní a vše bude jako dřív nebo lepší, zvláště pokud nejste iniciátorem rozvodu.
2. Nehledejte nového partnera ihned po rozvodu – náhlé budování nového vztahu v takové situaci může být nebezpečné, protože pokus je diktován buď touhou po pomstě, nebo strachem ze samoty. V tomto případě nový vztah pravděpodobně nebude pevný a váš stav se může zhoršit.
3. Nechoďte do sebe – máte přátele, příbuzné a kolegy, komunikujte a setkejte se s nimi, vyslovujte pocity a zkušenosti, netlačte emoce hluboko.
4. Uchýlit se k psychologii – pokud nechcete svými problémy neustále zatěžovat své příbuzné nebo přátele, použijte psychologické praktiky například k ventilaci negativních emocí. Dají se najít na internetu, existuje i možnost kontaktovat psychologa.
5. I v rozvodu hledejte plusy – například teď nepotřebujete koordinovat plány a dovolené, poraďte se s partnerem. Využijte toho, že nyní máte ve svém životě sebe, plány a sny – uskutečňujte je, udělejte to, co jste v manželství nedokázali, dejte své priority na první místo.
6. Udělejte ze sebe prioritu – vaše sebevědomí může trpět i bez ohledu na to, zda jste rozvod iniciovali nebo ne. Naučte se věřit sami sobě a pochopte, že jste hodni štěstí.
7. Nebojte se být sám – to je jeden z hlavních strachů při rozvodu, ale je potřeba toho využít ve svůj prospěch. Máte například skvělou příležitost porozumět sami sobě, svým prožitkům a emocím.
8. Pochopte, že při rozvodu jsou zodpovědné obě strany – mluvíme o manželství, partnerství dvou lidí. A pokud se to rozpadlo, tak za to můžou oba, i když v různé míře. Musíte pochopit, že pozice oběti je past, protože ji přenesete do nových vztahů a riskujete, že uděláte stejné chyby. Proto se musíme naučit vzít část viny na sebe a vyvodit závěry.
9. Omezte kontakty s bývalým manželem, máte-li takovou možnost – zkuste se přestěhovat do jiného bytu, nesledujte sociální sítě, neptejte se přátel, nehledejte důvody k setkání.
Co by měli manželé dělat s dětmi?
Rozvod může ovlivnit dítě, ale rozsah dopadu bude záviset na jednání rodičů. Podle odborníků je důležité pochopit, že běžný chod věcí je narušen nejen u dospělých – děti také ztrácejí pocit bezpečí a stability. Pokud však traumatické a konfliktní situace pro dítě po rozvodu zmizí nebo je proces prováděn pečlivě a přesně, lze negativní dopad snížit.
Děti do tří let snášejí rozvod snadněji, protože v tomto období je pro ně hlavní osobou matka a snáze si zvykají na přítomnost pouze jednoho rodiče. Připoutanost dítěte k mámě i tátovi způsobí akutnější reakci. Děti ve věku základní školy obtížně vnímají práva svých rodičů na soukromí – pro teenagery je mnohem jednodušší vysvětlit vztahy mezi dospělými.
Na druhou stranu, jak říká psycholožka projektu „S dětmi se nerozvádějí,“ říká Maria Shaposhnikova, úplná ochrana dítěte před hádkami je také škodlivá – pokud vidí dobrý, vřelý a bezproblémový vztah mezi máma a táta, který náhle skončí rozvodem, to bude vypadat nepřirozeně.
Když jsou lidé mezi sebou nespokojení, přirozeně se urazí, rozzlobí, ale nepřekročí hranice společné bezpečnosti. Neničte se navzájem morálně a fyzicky, nemanipulujte s pocity dítěte. Dítě se od rodičů hodně naučí, včetně toho, jak se lidé hádají, co je v hádce přijatelné a co ne.
Maria Shaposhnikova, psycholožka projektu „Nerozvádějí děti“
Co může dítě cítit:
1. pocit nejistoty – když dítě, které to cítí, vyroste, těžko snáší jakékoli nepochopitelné situace;
2. pocity viny a studu – může je vyvolat trauma spojené s rozvodem rodičů;
3. pocit opuštěnosti – nastává, pokud se jeden z rodičů účastnil života dítěte a pak náhle přestal nebo změnil svůj postoj.
To vše může vést k tomu, že pro člověka bude ze strachu z rozchodu obtížnější budovat vztahy, nebo je začne a rychle ukončí, aby měl pocit jistoty.
Psycholožka Ekaterina Kulagina doporučuje zajistit, aby byli oba rodiče blízko dítěte, když jsou oznámeny zprávy o rozvodu a nadcházejících změnách. Pokud to není možné, mělo by dítě dostávat informace od rodiče, kterému důvěřuje. Špatný scénář – ve kterém se dozví o rozvodu mámy a táty od jiných lidí (prarodičů, přátel, sousedů), protože jim nebude moci klást otázky osobně, což zvýší úzkost. Navíc, pokud je v rodině více dětí, měly by být všechny přítomny při důležitém rozhovoru a další otázky již mohou být zodpovězeny v soukromí.
Co na to říct? Že dospělí spolu někdy nemohou žít z dospělých důvodů. Že je to pouze jejich dospělácká otázka a dítě zde za to nemůže a do budoucna nebude moci situaci ovlivnit
Psycholožka Ekaterina Kulagina
Kulagina zdůrazňuje: je důležité nechat dítě pochopit, že máma a táta zůstanou milujícími rodiči a komunikace bude pokračovat. A nutno předat, že rodiče nechtěli dítěti ublížit, ale neměli jiné řešení, a budou se snažit to, co se stalo, kompenzovat.
Zároveň existují fráze, které se dítěti v situaci rozvodu rodičů nedají říct. Tady jsou některé z nich.
1. „Tvůj otec (vaše matka) je prostě nesnesitelný (a)“ – dítě nemá nic společného s jednáním rodiče, bude mít pocit, že nadávají nejen dospělému, ale i jemu, a také se bude snažit vybrat stranu.
2. „Cítím se osaměle, když jsi se svým otcem (matkou)“ – neměli byste svému dítěti tímto způsobem říkat, že vám chybí, protože se může rozhodnout, že vaše štěstí závisí na něm, bude cítit tlak.
3. „Kvůli němu (jí) jsme zůstali bez peněz“ – dítě nepotřebuje problémy dospělých, nepotřebuje takovou zátěž. Dospělí by se s takovými situacemi měli vypořádat sami a neklást je na bedra dětem.
4. „Chtěl jsem (a), abychom byli všichni spolu, ale tvůj otec / tvoje matka nás opustil“ – znovu nutíte dítě, aby si, byť nevědomě, vybralo stranu konfliktu. Může to brát jako výzvu, aby si vybral vás, protože za to, co se stalo, může druhý rodič.
5. „Všichni muži jsou šmejdi / všechny ženy jsou lhářky“ – taková zobecnění dávají dítěti negativní vnímání určitého pohlaví, což může vést k tomu, že bude ve vztazích opakovat vaše chyby.
6. „Kdyby ses choval normálně, nehádali bychom se“ – děti mají tendenci se obviňovat z rozvodu rodičů v domnění, že udělaly něco špatně, a takové fráze je v tomto názoru jen utvrdí.
7. „Všichni jste jako otec (matka)“ – když dítěti upozorníte na podobnost s člověkem, se kterým už nechcete být, je to, jako byste mu říkali, že nechcete být s ním taky. Dítě se začne bát, že ho v určité chvíli také přestanou milovat.
8. “Tatínek na chvíli odešel” – Místo toho je dítěti lépe říkat pravdu, která bude přiměřená jeho věku. V opačném případě může mít dítě pocit nejistoty.
9. „Pokud budeš plakat, jdi do svého pokoje“ – dítě potřebuje vyjádřit emoce a necítit se kvůli nim provinile. Zákaz projevování emocí a v důsledku toho jejich uzavírání do sebe je pro psychiku škodlivé.
10. „Teď jsi muž (žena) v domě vy“ – těmito slovy vnucujete dítěti nepřiměřený pocit odpovědnosti a děti je berou doslova. Neměli by mít pocit, že nyní mají povinnosti dospělých.
Na otázku, zda má cenu udržovat vztah kvůli dítěti, neexistuje jednoznačná odpověď. Jak říká Shaposhnikova, rozhodnutí zachránit rodinu kvůli dětem bez překonání krize, se zachováním skandálů a hádek nebo tiché nenávisti, nedává smysl – dítě se v takové rodině nebude cítit dobře. bude odloučen od rodičů. V tomto případě je lepší přežít rozvod než dlouhodobý konflikt. Ale pokud se vztahy po krizi zlepšily a dítě fungovalo jako spojovací článek, pak je zachování rodiny oprávněné, objasňuje odborník.
Pokud se pauze nelze vyhnout, pak je nutné dítěti o rozvodu říci, až se definitivně rozhodne – proměnlivost a „výkyvy“ přivedou dítě do dlouhého očekávání traumatické události.
Po rozvodu bývalí manželé často přeruší komunikaci, ale v zájmu dítěte musíte najít způsob, jak ho zachránit. Zároveň je důležité, aby v novém životě mělo dítě co největší jistotu. K tomu může pomoci nastavení způsobu komunikace s druhým rodičem. Pokud to však nezvládnete sami, budete se muset obrátit na soud.
Život po rozvodu nekončí – rodiče si pro sebe často najdou nové partnery, znovu se ožení nebo vdají, a v tomto případě je také důležité chovat se k dítěti správně. Pokud vaše dítě snáší váš rozvod těžce, zeptejte se ho, zda je připraveno se s vaším novým partnerem seznámit, ale pokud vám důvěřuje, pak ho na schůzku jen předem upozorněte. Ale neměli byste počítat s okamžitým 100% přijetím – budete muset být trpěliví a dát dítěti čas a věnovat mu dostatek pozornosti.
A stejně důležité je dohodnout se s novým partnerem, upozornit, jak aktivně bude dítě přítomno ve vašem životě, vysvětlit, jaký postoj mu musíte ukázat. Neměli byste si kvůli dětem odpírat nový vztah – ony v určité chvíli pochopí, proč jste stále sami, a bude pro ně těžké to snášet. Navíc někdy mají děti k vašim vyvoleným negativní vztah ze strachu, že se jim samy budou dostávat méně pozornosti. A děti, jejichž rodiče jsou rozvedení, potřebují podporu, ale je lepší, když se jejich život příliš nezmění, bude škola, známí přátelé a známé povinnosti. Pamatujte: čím méně dramatický budete, tím klidnější bude vaše dítě.
